Z deníku kocourka Fandy

Milí kamarádi, o víkendu jsem byl OPĚT ohromně užitečnej při vylepšování člověckýho domova. Ani jsem do tý doby nevěděl, že je práce taková sranda a nevím, proč u toho panča furt mlela pantem, jako že už dlouho se nic dalšího dělat nebude. číst dál

Tak tuhle se panča zase předvedla. Dělali s páníkem novou podlahu, aby už nemuseli furt odchlupovávat koberec a aby nám to tam pěkně klouzalo, až se budeme honit. Když odsunuli sedačku, aby pod ní mohli pokračovat, tak tam  našli schovanou docela čerstvě chcíplou myš. Panča už ji málem sebrala, protože si prvně myslela, že je to ožužlaná hračka, ale pak si TOHO naštěstí zavčas všimla, jinak by tady dneska už asi nebyla. Prej by jí klepla nějaká Pepka. Škoda, že tu trofej aspoň nevyfotila, protože pak by ministryně životního prostředí Julinka mohla zase upřesnit, zda to byla myška polní, rejsek nebo dokonce krtek, ale v tu chvíli prej byla panča ráda, že se neskácela k zemi, natož aby si vzpomněla na nějakej foťák. Páník to musel honem odklidit a začalo vyšetřování, kdo, kdy, kde, proč a jak. Počet podezřelých se zúžil z původních pěti na pouhé dva jedince, a to sice na Froda a mě. Páč kdo další by mohl podobný zločin spáchat? číst dál

Tak, vážení a drazí, už jsem zase zpátky. Teda né že bych konkrétně já někde byl, já jsem domácí Fanda a cestování mě neba. Zato panča by furt někde jezdila a na moje blaho vůbec nedbá. Zrovna jako teď nedávno, odjela si do nějaký divný končiny a mě ani nebavilo zlobit, když mě za to nikdo neokřikoval. Ale ještě než odjela, tak jsem se s ní pěkně rozloučil, to zase já umím. číst dál

Tuhle večer jsem byl zase dost užitečnej a přihodilo se to tak, že jsem zatoužil po lítání. Já nevím, kdo to tak divně zařídil, že vobyčejnský ptáci si můžou lítat, kam chtějí a já, nevobyčejnskej Fanda, to neumím. A tak jsem si řekl, že se to prostě naučím, v tom přece nemůže bejt takovej problém, né? Jako učebnu jsem si vybral obývák. Panča seděla vedle v pokoji a cvakala něco na počítači, možná že si na mě zrovna stěžovala, však ji znám, ta kde může, tam žaluje. Díky tomu mi nevěnovala patřičnou pozornost a tak jsem hned začal tvrdě trénovat. Vzal jsem to s velkým rozběhem už z kuchyně, ... číst dál

Tak kamarádi a je po víkendu. Ten byl ale tak divokej, že bych byl radši, kdyby vůbec nebyl. Ale copak se chudáka pana prezidenta Fandy tady ptá někdo na názor? číst dál

V noci bejvá většinou ticho, ale tuhle jednou panču vzbudil hluk. Prvně si myslela, že se jí něco zdálo, pak se trochu zabála, že přišlo zemětřesení a už si v duchu pakovala evakuační zavazadlo. Nakonec se jí ale ulevilo, protože zjistila, že ten randál dělám jenom já. Chytal jsem totiž mouchu, ale né nějakou úplně obyčejnskou mouchu. Tahle moje byla vypasená, krásně bzučela a vypadala, že nebude klást žádnej odpor. Jo, kamarádi, to jsem se pěkně sekl. Moucha nevzdala svůj život bez boje a tak nastalo noční představení, za který by se nemuseli stydět ani v Národním. Dostával jsem se do takový ráže, že bych si v ten moment troufl i na divokýho medvěda. Co na medvěda, dokonce i na Vendelína! Pro nezaujatýho pozorovatele mohla celá ta moje noční akce vypadat asi takhle: číst dál

Tak jsem byl tuhle zase ohromně nápomocnej. Chtěl jsem o tom napsat už dřív, jenže pak se stala ta smutná věc s Emičkou a panča vůbec neměla na nějaký psaní myšlenky. Ale teď jsem ji už přemluvil, vždyť bych to všechno nakonec ještě celý zapomněl. číst dál

Kamarádi moji, potřebuju čas na vysmutnění. Dneska se s náma navždycky rozloučila naše Emička a já nevím, co mám dělat, protože panča brečí a brečí a vůbec ji nezajímá, když před ní vydruju a nastavuju bříško na pohlazení, abych ji rozveselil. A tak už skoro brečím taky a nezlobte se, když vám pár dní nic nenapíšu. číst dál

Tak proběhl víkend a já jsem byl moc zvědavej, co mi panča nadělí k těm mým slavným narozeninám. No jestli jako čekáte něco světobornýho, tak už ani nečtěte dál. Dostal jsme úplně mrňavej dortík a nějaký hračky a to mi ještě kus šunky z dortu čmajznul Kuba. Ale neva, já jsem si to pak všechno vynahradil venku. Představte si, že jsem ulovil svou první kořist. Byl to krtek, chudák. Já myslel, že to je myš, protože podle mě krtci nosej modrý bombarďáky a tenhle byl docela nahatej. Panča ječela jak Viktorka u splavu, když mě s ním viděla, ale to už byl krtek stejně v pánu, tak mě snad mohla nechat v klidu dorozjímat. Nakonec mi ho ještě sebrala, já fakt nechápu, že jsou ti člověci tak závistiví. Sama si nic ulovit neumí, tak to sebere chudákovi Fandovi, kterej z toho měl větší radost než z nějakýho dortu. Naštěstí mi připravila další zábavu, ale o tom zase až příště. číst dál

Tak jsem měl včera narozeniny. Čekal jsem doma kupu dárků, nějakej ten dort a případně nový myšky a víte, co jsem dostal? Potřepání pacičkou a falešně zazpívanou písničku Hodně štěstí, milý Fando. No jako né že by to bylo málo, ale přece jen jsem byl tak trochu zklamanej. Ale panča slíbila, že mi to všechno vynahradí v sobotu, protože teď neměla čas. Tak to si kamarádi dobře pohlídám! A vám všem z micin a hafíků moc děkuju za gratulace i dárečky, hned jsem si je radši odtahal pod postel, kde budou v bezpečí. No ale o narozeninách jsem vlastně vůbec psát nechtěl. Přihodilo se mi totiž něco d... číst dál

Kamarádi, měl jsem průšvih. Panča byla mírně hysterická a dokonce i nějaká ta slza ukápla, ale už ji to naštěstí přešlo. Já nevím, že ti člověci a hlavně ženský furt všechno tak prožívaj. No a co se teda stalo? Už jsem tady psal o takovým tom košíku, do kterýho si panča dává voňavý dobroty, když dělají ohýnek. Ten košík jsem už notně upravil, takže nemá ucho a vůbec je celej moc krásně ohryzanej. A abych ho nedohryzal úplně a prej taky pro moje dobro, abych si nezarazil kus proutí do pusy, dala panča ten košík na vysokou skříň, aby tam byl přede mnou chráněnej. Jenže mně to furt nedalo, že ... číst dál

PŘÍBĚH O ŽLUTÉ KONVIČCE číst dál

Chachááááááááááááá, to byla teda v noci sranda. Jsem důsledný Fanda a jak jsem posledně slíbil, pravidelně teď procvičuju to svoje bubnování a zpěv. No a včera večer si panča usmyslela, že na mě vyzraje a přinesla si k posteli zbraň. Né jako nějakou pistoli, šmarjá, ale takovou tu rozstřikovací láhev s vodou. A že jak začnu dělat rambajz, tak mě postříká. Prej rambjaz! Takhle říká mýmu zpěvu! Aspoň vidíte, jaká je. Ale já jsem se nedal zastrašit a k ránu jsem zase začal s tréninkem. Panča otevřela oko a na hodinách byly tři židličky. 4:44. Zrovna jsem zpíval překrásnou baladu o Waldince a doprovázel se boucháním na zrcadlo. Panču možná trochu tahalo za ucho, že to bubnování bylo mimo rytmus a tak sáhla po paměti po tý láhvi, namířila ji na mě a .... PAL! No a napálila si tu vodu rovnou do SVÝHO OBLIČEJE! Páč tu lahvu chytla obráceně, chacháááá :o))) No není ten život skvělej? V pondělí jsem měl dostat výprask a dostala ho ona a dneska na mě chystala pomstu a schytala to zase ona. Jo jo pančo, kdo jinému jámu kopá..... číst dál

Tak kamarádi, je to tady, panča se už docela jistě zbláznila. Stalo se včera. Byli jsme venku, panča dělala hlídacího psa jako obvykle, furt věděla o každým pohybu, dokonce i kdy jsme si jen uprdli. A najednou mě neviděla. Prvně byla v klídku, protože ví, že mám spoustu bezva schovek, ve kterých mě nakonec načapá. Jenže pak už byla skoro tma a panču chytil fantas, protože schovky byly dočista prázdný. Zahnala holky i Froda s Kubíkem dovnitř, pozavírala dveře, zavolala páníka a začala pátrací akce. A najednou uviděla, jak se něco mihlo u auta a zalítlo to pod něj. Uuuuuuf, to se panče ale ul... číst dál

MOJE BEZVA SOBOTA: číst dál