Období: únor 2013

Tuhle mi panča řekla - Fando, ty nějak sekáš dobrotu, ne? Prvně jsem se trochu lekl, z čeho mě to zase obviňuje a honem jsem rozhlídl kolem, jestli jsem fakt něco neudělal. Ale pak jsem si uvědomil, že je to pěkná blbost. Prosím vás, už jste někdy viděli nějakýho kocourka, že by něco sekal? Copak by panča svěřila chudákovi Fandovi nějakou sekeru? A i kdybych ji měl, tak proč bych s ní sekal dobrotu? Gourmetka přece můžu normálka slízat, není to nic tvrdýho, co bych musel sekat. Takže jsem zůstal v klidu, panča měla asi vidiny. číst dál

Práce prej šlechtí a tak jsem se nechtěl doma jen tak povalovat a být nazýván darmožroutem. Hledal jsem si nějakou výnosnou profesi a aby se mi dobře hledalo, půjčil jsem si páníkovy brýle na čtení. Nejvíc se mi na nich líbil takový měkký, akorát do pusy padnoucí obal. Páník tuto moji drobnou výpůjčku zjistil, když na posteli viděl ležet onen obal, ale vnitřek chyběl. Nelenil a zavolal to panče do práce, možná si myslel, že mě sprdne po telefónu, leč panča mu řekla, tak ať hledá a dá jí pokoj. Páník hledal, ale brýle se bez brýlí nehledají snadno. Jasně, že je nenašel. Objevila je až panča, která na to šla strategicky - od podpostelní schovky, přes všudepřítomné misky s jídlem, dále pokračovala trasou ke kadibudce, kterou zběžně projela lopatkou, následovala čmuchací cesta do koupelny a odtud se ozvalo - no co jsem ti říkala, jasně, že se někde najdou! A vítězoslavně vytáhla brýle zpod police s ručníkama. číst dál