Chachááááááááááááá, to byla teda v noci sranda. Jsem důsledný Fanda a jak jsem posledně slíbil, pravidelně teď procvičuju to svoje bubnování a zpěv. No a včera večer si panča usmyslela, že na mě vyzraje a přinesla si k posteli zbraň. Né jako nějakou pistoli, šmarjá, ale takovou tu rozstřikovací láhev s vodou. A že jak začnu dělat rambajz, tak mě postříká. Prej rambjaz! Takhle říká mýmu zpěvu! Aspoň vidíte, jaká je. Ale já jsem se nedal zastrašit a k ránu jsem zase začal s tréninkem. Panča otevřela oko a na hodinách byly tři židličky. 4:44. Zrovna jsem zpíval překrásnou baladu o Waldince a doprovázel se boucháním na zrcadlo. Panču možná trochu tahalo za ucho, že to bubnování bylo mimo rytmus a tak sáhla po paměti po tý láhvi, namířila ji na mě a .... PAL! No a napálila si tu vodu rovnou do SVÝHO OBLIČEJE! Páč tu lahvu chytla obráceně, chacháááá :o))) No není ten život skvělej? V pondělí jsem měl dostat výprask a dostala ho ona a dneska na mě chystala pomstu a schytala to zase ona. Jo jo pančo, kdo jinému jámu kopá.....
Váš úplně nepolitej Fanda :o)