Období: rok 2011

Tyhle zprávy se mi píšou hrozně těžko, nemůžu  polykat a z očí se mi proudem řinou slzy. Ale díky za psané slovo, protože kdyby to bylo na mluveném projevu, tak bych ze sebe nedostala nic.  Dneska kolem třetí hodiny odpoledne odešla za Duhový most naše Mášenka. První kočička, která se stala zakladatelkou celé kočičí rodiny. Přišla k nám před 13 lety, 24. listopadu 1998. Byla tak zubožená, že jsem snad nic hroznějšího do té doby neviděla. Neuměla jsem si představit, že přežije jediný den, ale jak se ukázalo, kočičí vůle k životu je nekonečná. Očičko už sice bylo nenávratně pryč, ale všechno ... číst dál

Ani nevím, jestli jsem se už někdy zmínil, že mám bláznivou panču. Teda mezi námi, on je každej člověk blázen, ale někdy se to projeví míň a jindy víc. Ta moje panča je naštěstí blázen neškodnej. Je totiž kabelkovej maniak. Projevuje se to tak, že když zajde do obchodu s kabelkama, zaručeně odtud vyleze s blaženým výrazem a vedle nedávno zakoupený kabelky na rameni si odnáší čerstvě zakoupenou kabelku v igelitce. Z toho pak tím pádem mívám užitek i já, protože igelitky jsou zase moje vášeň. Zkoumám je zvenku i zevnitř, honim se v nich do kolečka, někdy se prokoušu druhou stranou ven a když mám jó dobrou náladu, tak dělám igelitovýho ducha a straším Froda. číst dál

Tuhle ráno se panča probudila a byla celá porouchaná. Prvně jsem to vůbec nevěděl, protože jsem měl moc práce s plastovou flaškou. Někdo ji nechal na chodbě na botníku a zdálo se mi, že nebyla ještě úplně placatá, tak jsem si ji přinesl k panče do postele a tam jsem usilovně pracoval na konečný úpravě. Ta činnost nejspíš  vyluzovala nějakej zvuk, kterej MNĚ vůbec nevadil, ale zato přecitlivělá panča se po chvíli vymrštila do sedu a chtěla na mě něco zařvat. Jenže se jí to vůbec nepovedlo. Místo abych si vyslechl zase špatný slovíčka, tak panča otvírala pusu dočista naprázdno jako nějakej němej komediant a já jsem si tudíž mohl nerušeně hrát dál. Došlo mi, že tentokrát budu v převaze, protože panča vypadala dost chcíple. Všechno ji bolelo a neměla sílu ani na to, aby mě skopla i s flaškou z postele. Tak zase zalezla pod peřinu a já jsem si hned zapsal: první kolo 1 : 0 pro mě. číst dál

Jsem pracovitej Fanda. Minulou sobotu jsem pomáhal s trháním jablíček a pak jsem je hrozně zodpovědně rovnal v bedýnce, no a tuhle se panča rozhodla, že z nich udělá nějakou buchtu. Říká se jí prej štrůdl. Moc se jí do toho nechtělo, protože páník nebyl doma, aby jí pomáhal s odháněním neodbytných kocourků, ale nakonec se do toho pustila. Připravila se důkladně: číst dál

Tuhle odpoledne mi panča připravila tu nejlepší zábavu, jakou si kamarádi umíte představit. Byla totiž sama doma a přepadl ji záchvat pracovitosti, což se jí moc často nestává a tak se rozhodla toho honem využít. Otevřela dveře do kouzelný místnosti, která se jinak vůbec neotvírá a my kočky tam máme zakázaný přístup. Což neznamená, že bych nezkoušel se tam dostat. Pod dveřma je totiž mezírka akorát na moji packu a tak tam pořád zkouším šmátrat a aspoň si odtud něco vytáhnout, ale kdepak, kouzelná místnost nic nevydá. Panča týhle komůrce říká haraburďárna, protože se tam odkládá nepotřebný haraburdí a my tam nesmíme proto, že prej by nás tam už nikdo nenašel. Ale já si myslím, že jsou to jen výmluvy. Kdysi dávno se tam totiž dostala Máša a vlezla si do velký dřevěný bedny, kde byla schovaná peřina a taky ji potom našli. Trvalo to sice dlouho,  ale našli. číst dál

NEVDĚK SVĚTEM VLÁDNE! číst dál

O víkendu jsme šli ven a já jsem si řekl, že je nejvyšší čas udělat zase něco záslužnýho. Líbí se mi být pochválenej, i když to panča někdy říká nevybíravýma slovama. Ale já si myslím, že to je jen tak navoko a ve skutečnosti je na mě děsně pyšná, jak jsem šikovnej. číst dál

Milí kamarádi, já jsem se tak poměl, že vám o tom musím povykládat, abyste nebyli škodný a taky si to mohli když tak vyzkoušet. číst dál

Helejte se, už jste někdy viděli, jak vypadá tanec svatýho Víta? Já jo a zatancovala mi ho panča. Parádně jsem se pobavil, to vám teda povím :o) číst dál

Ahoj všichni, tak panča se vrátila z posledního vejletování a teď už bude doufám sedět na zadnici. Protože povím vám jedno - když mě nikdo neokřikuje, tak mě vůbec nebaví vymýšlet fandoviny. Ale ještě než odjela, přeorganizoval jsem jí obsah šuflete a taky jsem jí pomohl s výběrem věcí ze skříně a s balením zavazadla. Opravdu jsem si s tím dal práci, protože na mě ležela veškerá zodpovědnost za to, co si sebou panča odveze. A že jsem to dělal pořádně, na to se klidně můžete podívat do mojí galerie. číst dál

Milá, krásná, statečná Maruško. číst dál

Hola hola, tak jsem se vám vrátil z cest. Panča teda o tom ani nevěděla, ale povedlo se mi vecpat se jí do tašky a tak jsem nakonec odjel s nima. Škoda, že jsem nevěděl předem, že pocestuju nikoliv v prezidentské lóži, ale zavřenej v kufru v zavazadlovým prostoru jak nějakej kus špinavýho hadru. Povím vám, že příště radši zůstanu doma. Ale když už jsem tam byl, tak jsem teda nafotil nějaký obrázky a můžete se na ně tady mrknout. číst dál

Milí kamarádi, o víkendu jsem byl OPĚT ohromně užitečnej při vylepšování člověckýho domova. Ani jsem do tý doby nevěděl, že je práce taková sranda a nevím, proč u toho panča furt mlela pantem, jako že už dlouho se nic dalšího dělat nebude. číst dál

Tak tuhle se panča zase předvedla. Dělali s páníkem novou podlahu, aby už nemuseli furt odchlupovávat koberec a aby nám to tam pěkně klouzalo, až se budeme honit. Když odsunuli sedačku, aby pod ní mohli pokračovat, tak tam  našli schovanou docela čerstvě chcíplou myš. Panča už ji málem sebrala, protože si prvně myslela, že je to ožužlaná hračka, ale pak si TOHO naštěstí zavčas všimla, jinak by tady dneska už asi nebyla. Prej by jí klepla nějaká Pepka. Škoda, že tu trofej aspoň nevyfotila, protože pak by ministryně životního prostředí Julinka mohla zase upřesnit, zda to byla myška polní, rejsek nebo dokonce krtek, ale v tu chvíli prej byla panča ráda, že se neskácela k zemi, natož aby si vzpomněla na nějakej foťák. Páník to musel honem odklidit a začalo vyšetřování, kdo, kdy, kde, proč a jak. Počet podezřelých se zúžil z původních pěti na pouhé dva jedince, a to sice na Froda a mě. Páč kdo další by mohl podobný zločin spáchat? číst dál

Drazí kolegové, číst dál