V noci bejvá většinou ticho, ale tuhle jednou panču vzbudil hluk. Prvně si myslela, že se jí něco zdálo, pak se trochu zabála, že přišlo zemětřesení a už si v duchu pakovala evakuační zavazadlo. Nakonec se jí ale ulevilo, protože zjistila, že ten randál dělám jenom já. Chytal jsem totiž mouchu, ale né nějakou úplně obyčejnskou mouchu. Tahle moje byla vypasená, krásně bzučela a vypadala, že nebude klást žádnej odpor. Jo, kamarádi, to jsem se pěkně sekl. Moucha nevzdala svůj život bez boje a tak nastalo noční představení, za který by se nemuseli stydět ani v Národním. Dostával jsem se do takový ráže, že bych si v ten moment troufl i na divokýho medvěda. Co na medvěda, dokonce i na Vendelína! Pro nezaujatýho pozorovatele mohla celá ta moje noční akce vypadat asi takhle:
- kocourek Fanda sedí ve střehu na podlaze, oči vyvalený, kouká jakože do blba, ale my už víme, že na mouchu.
- Kocourek Fanda se odráží k mohutnému skoku, plavmo přeletí postel, zabrzdí o zrcadlo na dveřích skříně. Ozve se rána, dveře se zachvějí.
- Kocourek Fanda se oklepe a dalším obrskokem vletí na balkon. Zastaví se nárazem do mříže. Padá jen šplhadlo, podle hluku to ale vypadá, že se boří celý dům.
- Kocourek Fanda se nevzdává. Opět jediným skokem přeletí balkon, vrazí do balkonových dveří, které se mezitím přivřely, odrazí se o spící těla pod peřinou, na chodbě dostává smyk. Při smyku kácí misky s granulema i s vodou.
- Rozráží dveře do koupelny, je slyšet zvuk, jak se opět něco kácí. Tentokrát je to koš na prádlo.
- Kocourek Fanda vyskakuje na okno. Potvora moucha stále prchá.
- Kocourek Fanda seskakuje z okna na protější umývadlo. Shazuje kelímek s kartáčky, klouže se přes chodbu, opět probíhá přes ležící těla, tentokrát už ovšem plně při vědomí.
- Kocourek Fanda opět proskakuje přes místnost na balkon, vráží do pokáceného šplhadla. Prolítne tam šustivým tunelem, vrací se do ložnice.
- U sousedů v zimní zahradě je vidět světlo. Nejspíš je doma taky něco probudilo.
- Kocourek Fanda vyskočí na komodu, přičemž cestou smete vše, co není přibité. Takže vše. Proběhne se po posteli a jedno z těl těžce hekne.
- Kocourek Fanda ještě několikrát zopakuje kolečko ložnice – balkon – ložnice – chodba. Jedno z těl strká hlavu pod peřinu za doprovodu jadrné slovní zásoby .
A tady se příběh blíží do závěru. Kocourek Fanda dosáhl svého. Pod packou drží na zemi zajatou mouchu a přátelsky ji poplácává. Lov je u konce. Moucha zabzučí naposled, jedno z těl vyleze se skřípajícíma zubama z postele, popadne plácačku, zvedne Fandu, mouchu plácne a hodí do koše. Kocourek Fanda skáče do vyhřátého a právě uvolněného místečka v posteli a napůl spící zombie skromně ulehá na kraj, aby náhodou kocourka Fandu nevyrušila, když už se konečně odebral k spánku.
To je paráda, ne, takhle bezva si užít noc. Ráno jsem pak chtěl dospávat, páč to víte, takovej noční boj jednoho unaví. Ale nelítostná panča mě probudila kvůli takový blbosti, jako je stlaní postele, jako by nevěděla, že jsem byl v noci zaneprázdněnej chytáním otravný mouchy.
Váš docela nedoceněnej moucholovec Fanda
2024 ©