Období: květen 2011

Tak jsem měl včera narozeniny. Čekal jsem doma kupu dárků, nějakej ten dort a případně nový myšky a víte, co jsem dostal? Potřepání pacičkou a falešně zazpívanou písničku Hodně štěstí, milý Fando. No jako né že by to bylo málo, ale přece jen jsem byl tak trochu zklamanej. Ale panča slíbila, že mi to všechno vynahradí v sobotu, protože teď neměla čas. Tak to si kamarádi dobře pohlídám! A vám všem z micin a hafíků moc děkuju za gratulace i dárečky, hned jsem si je radši odtahal pod postel, kde budou v bezpečí. No ale o narozeninách jsem vlastně vůbec psát nechtěl. Přihodilo se mi totiž něco d... číst dál

Kamarádi, měl jsem průšvih. Panča byla mírně hysterická a dokonce i nějaká ta slza ukápla, ale už ji to naštěstí přešlo. Já nevím, že ti člověci a hlavně ženský furt všechno tak prožívaj. No a co se teda stalo? Už jsem tady psal o takovým tom košíku, do kterýho si panča dává voňavý dobroty, když dělají ohýnek. Ten košík jsem už notně upravil, takže nemá ucho a vůbec je celej moc krásně ohryzanej. A abych ho nedohryzal úplně a prej taky pro moje dobro, abych si nezarazil kus proutí do pusy, dala panča ten košík na vysokou skříň, aby tam byl přede mnou chráněnej. Jenže mně to furt nedalo, že ... číst dál

PŘÍBĚH O ŽLUTÉ KONVIČCE číst dál

Chachááááááááááááá, to byla teda v noci sranda. Jsem důsledný Fanda a jak jsem posledně slíbil, pravidelně teď procvičuju to svoje bubnování a zpěv. No a včera večer si panča usmyslela, že na mě vyzraje a přinesla si k posteli zbraň. Né jako nějakou pistoli, šmarjá, ale takovou tu rozstřikovací láhev s vodou. A že jak začnu dělat rambajz, tak mě postříká. Prej rambjaz! Takhle říká mýmu zpěvu! Aspoň vidíte, jaká je. Ale já jsem se nedal zastrašit a k ránu jsem zase začal s tréninkem. Panča otevřela oko a na hodinách byly tři židličky. 4:44. Zrovna jsem zpíval překrásnou baladu o Waldince a doprovázel se boucháním na zrcadlo. Panču možná trochu tahalo za ucho, že to bubnování bylo mimo rytmus a tak sáhla po paměti po tý láhvi, namířila ji na mě a .... PAL! No a napálila si tu vodu rovnou do SVÝHO OBLIČEJE! Páč tu lahvu chytla obráceně, chacháááá :o))) No není ten život skvělej? V pondělí jsem měl dostat výprask a dostala ho ona a dneska na mě chystala pomstu a schytala to zase ona. Jo jo pančo, kdo jinému jámu kopá..... číst dál

Tak kamarádi, je to tady, panča se už docela jistě zbláznila. Stalo se včera. Byli jsme venku, panča dělala hlídacího psa jako obvykle, furt věděla o každým pohybu, dokonce i kdy jsme si jen uprdli. A najednou mě neviděla. Prvně byla v klídku, protože ví, že mám spoustu bezva schovek, ve kterých mě nakonec načapá. Jenže pak už byla skoro tma a panču chytil fantas, protože schovky byly dočista prázdný. Zahnala holky i Froda s Kubíkem dovnitř, pozavírala dveře, zavolala páníka a začala pátrací akce. A najednou uviděla, jak se něco mihlo u auta a zalítlo to pod něj. Uuuuuuf, to se panče ale ul... číst dál

MOJE BEZVA SOBOTA: číst dál

Moji milí kamarádi, dnes vám naposled píšu coby obyčejnskej Fanda. Rozhodl jsem se totiž, že budu umělcem a to nejspíš hudebníkem. Uvědomil jsem si, jaký mám v hlase obrovský potencionál a rozhodl se to využít. S tréninkem jsem poctivě začal v neděli v noci. To mi totiž přišlo jako nejlepší start. V noci je taková zvláštní akustika a všechno se krásně nese a rozlíhá. Přišel jsem tedy k panče do ložnice, usadil se k ní na postel a začal se zpěvem. A-úúúúúúúúúúúúúúú, a-úúúúúúúúúúúúúúú - vidíte ten rozdíl, žádný obyčejný mňaaaau, ale prostě umělecký a-úúúúú. Prvně jsem začal ve špatný tónině, ... číst dál

Kamarádi moji, na dnešní zápis nebudu pyšnej, no ale nejsem žádnej ješita a tak vám povím, co se mi včera přihodilo. Panča se vrátila z ňákýho vejletu a měla černý svědomí, že se nám v sobotu nevěnovala a aby si nás udobřila, tak nás pustila ven, ať si prej ještě užijeme. A já jsem si fakt užíval. Honem jsem oběhl všechny známý místečka, pořádně jsem si pročetl vzkaz, kterej zrovna na keřík nahodil Frodo a pak už mi začala bejt zahrada na zemi trochu malá a tak jsem si prohlídl znaleckým zrakem velikej strom, co nám tam roste. Je fakt velikánskej, špička sahá až do nebe a někdy z něho prší ... číst dál

Tak si představte, milí kamarádi, že na mě dneska v noci byla panča naštvaná. A já vůbec nechápu proč. Měl jsem totiž před sebou velkej úkol, prozkoumat co nejvíc skříní a nějak se to u panči nesetkalo s pochopením. O tý skříni, co mají s páníkem v ložnici, jsem vám už několikrát vyprávěl. Má zašupovací dveře, ale ty už jsem se dávno naučil otvírat. Dělá to trochu rámusu a tak už je panča radši nechává preventivně na noc otevřený, ať si tam teda propána vlezu a neruším ji při spaní mlácením pacičkou do dveří. Jenže co mi to bylo platný, když odsunula prostřední dveře a já se chtěl zrovínka ... číst dál

Návod, jak se dá hrát bezvadně na schovku: Co je k tomu potřeba? No tak jeden kocourek, ale klidně to může bejt i kočičí holka, to je fuk, pak pověšený prádlo a nesmí chybět ani panča, kerá vás bude hledat, páč jinak by to nemělo cenu. Hraje se to takhle: prvně vás musí panča pustit ven. U nás to nebejvá moc často, ale včera se to povedlo. Bylo krásně, panča byla z práce brzo doma, zapla takovou tu velkou skákací pixlu, co vypadá jako televize, akorát že se v ní motá voda a hadry a když pixla doskákala až k vaně, tak ztichla a panča z ní vytahala velký kusy prádla. Řekla, že to půjde pověsi... číst dál

Dneska vám kamarádi povím příběh o tom, kterak jistej NEZNÁMEJ kocourek do koše zaletěl. Tak to vám žil byl jeden fešnej kocourek, říkejme mu třeba... hm... Panda. No a ten kocourek byl takovej trochu prdlej, víte? Všude lezl, všechno musel vidět, všeho se musel zúčastnit. Jeho oblíbený místo bylo okno v koupelně. Je docela vysoko, takže ze země se tam odrazit nedalo, ale copak by to bylo za Pandu, aby si neporadil. Stačilo skočit na vanu nebo na koš pod oknem a odtud už to byl máček dostat se na okno. Jenže teď přijde malá zrada. Pandova panča totiž koupila do koupelny nový koš na prádlo, protože ten starý už byl celý okousaný, vůbec nevím od koho. No a tenhle nový koš byl trochu jiný než ten starý. Má takový divný víko, co se houpe sem a tam a to Panda nevěděl. Na okno se dostal skokem z vany, chvilku tam lelkoval a pozoroval ptáčky a pak se rozhodl, že zpátky to vezme skokem přes koš. A to byla chyba. Panda skočil na houpací víko, zahučel dovnitř a téměř okamžitě zase vylítl druhou stranou ven. Panča se tak smála, až se zkroutila jako housenka a říkala, že v tu chvíli viděla Fandy, teda pardon, Pandy, hned dva. Jednoho, co se ještě propadal dovnitř a byl z něho pořád vidět ocásek, a toho druhýho, kterej ve stejným momentu s očima potupou vyvalenýma už zdrhal z koše pryč. Tak takhle jsem tu historku slyšel já a vůbec to není o mně. číst dál

Dneska jsem vám chtěl jen popsat moje běžný ráno, nic novýho pod sluncem, jen starý známý fandoviny. Ale než jsem se k tomu dopackoval, tak se přihodilo ještě něco a tak to potom ještě připíšu. Jen vám hned na začátku kamarádi prozradím, že mohlo být klíďo po mně. A to bych teda nechtěl, protože sice se říká, že nahoře na obláčku nikoho nic nebolí, ale mě nebolí nic ani tady dole a tak si tady chci ještě pěkně dlouho pobejt. číst dál

Tak si představte, jakou mám neuznalou panču. Přijela s páníkem z obchodu a přivezli domů mooooc a mooooc pytlů s naší kadibudkovou náplní. Vystavili je na chodbě do šiku jako nějaký vojáky a šli ještě zpátky k autu pro další nákupy. Já jsem se zatím chopil práce, abych dostál fandopověsti a taky jsem chtěl, aby ty pytle byly trochu lehčejší, že jo. No a tak když se páníci vrátili, ty pytle tam pořád stály, ale pár z nich v sobě mělo pořádnou díru a tak se ten vnitřek sypal ven, až na chodbě vzniklo pěkný nový pískoviště. Škoda, že už jsem se do toho nestihl vyčurat, když to bylo tak pěkně nachystaný. Panča to ale vůbec neocenila, co vám mám povídat, přitom to nebylo vůbec jednoduchý, musel jsem použít drápky i zubiska a neměl jsem na to moc času, abych to stihl připravit jako překvápko. Tak jsem se urazil a šel jsem si pokousat košík, kterej páníci berou ven, když si jdou něco opíkat. Teď už ho mají celej dohryzanej. Panča to zdokumentovala, aby prej měla důkaz, jakej jsem vejlupek. Musím jí říct, ať to sem dá,  protože jsem na to dílo moc hrdej. No a já si jdu trochu odpočinout, rozbolely mě všechny oudy, jen když jsem o tý vší dřině psal. číst dál

NEVESELÝ ZÁPIS O ZRADĚ!!! číst dál

VESELÝ ZÁPIS O POMSTĚ číst dál