Období: červen 2012

Dneska mám pro vás návod, jak bleskově uklidit stolek. číst dál

Vaření mám rád, ale panča asi moc ne. A tak když tuhle viděla v televizi reklamu na rychlej oběd, hned si řekla, že to je pro ni jak dělaný.  Byly to nějaký nudle s masíkem a zeleninou. Nakoupila věci a v sobotu že se do toho pustí. U toho jsem přece nemohl chybět a tak když nastal vařivej čas, honem jsem si vyskočil na strategický místo na lince a sledoval jsem dění. Panča krájela cibuli a asi jí bylo líto, že jsem při tom  krájení neprojevil žádnej interest, takže se kvůli tomu rozbrečela. No ženský, znáte to. Pak ale zahájila lepší činnost. Vytáhla z lednice masíko a začala ho kousíčkova... číst dál

Tak a je to. Konečně mám komůrku, ve který budu schovávat všechny moje lalavidejka, který mi panča pořídí. A tady jsou: číst dál

Uuuuuuuf, kamarádi, tak vám povím, že zdolání narozeninovýho dortu byla docela fuška. Panča si s ním dala děsnou práci, no jen považte, jak to dalo asi zabrat, uplácat ze tří gourmetů bábovku, obložit ji šunkou a vrazit do ní pět tyček... určitě se u toho chudák celá zapotila. Ale pak jí bylo velkou odměnou, když viděla oslavence, to jako mě, s jakou chutí se do toho pustil. Panča si k tomu vzala foťák a napráskala spoustu obrázků, aby na mě a na dort měla nějakou památku. A když to celý zdokumentovala, tak si přinesla velkou lžíci, dočista drze mě odsunula a pořádnej kusanec dortu mi ukradla pro ostatní kluky, kteří přitom vůbec nic neslavili. Naštěstí mi toho zbylo aj tak dost a tak jsem jí to odpustil. Zbytek dortu, co se mi už vůbec nikam nevešel, protože mi z břicha lezl ven všema dírkama, jsem dobře schoval a teď ho posílám k Waldinkovým a taky všem svým věrným kamarádům. No a ten nejlahodnější kousek si šetřím špecijálně pro Uhlíčka. Děsně bych si přál, aby věděl, že strejdánek Fanda není vůbec lakotnej a aby si Uhlík mohl na dortu brzo pošmáknout. číst dál

Byl to moc krásnej večer. Panča seděla na záchodě a četla si Čtyřlístek. Já jsem měl zrovna službu v koupelně na okýnku a čekal jsem na přílet můry. Pořád žádná nepřilítala, ale najednou jsem uslyšel ten známej třepotavej zvuk a jedna můra vylítla ze světla na stropě. Sledoval jsem ji prvně z okýnka a plánoval jsem loveckou strategii, ale ona schválně lítala úplně jinde než kde jsem si představoval. A tak jsem pochopil, že musím za ní. Ladně jsem seskočil a ten zvuk padajícího žoku panču přiměl zvednout oči. Prej – Fandooo, ty tady máš zákusek, viď? – pronesla laskavým tónem. Při pohledu na... číst dál