Období: červen 2011

Ministr kultury Míša projevil velkou iniciativu a založil vládní hejbací knihu. číst dál

Tak kamarádi a je po víkendu. Ten byl ale tak divokej, že bych byl radši, kdyby vůbec nebyl. Ale copak se chudáka pana prezidenta Fandy tady ptá někdo na názor? číst dál

Drazí spolukocouři a spolukočky, milí spolupejsci a spolupejskyně, vážená spoluzvířata! číst dál

V noci bejvá většinou ticho, ale tuhle jednou panču vzbudil hluk. Prvně si myslela, že se jí něco zdálo, pak se trochu zabála, že přišlo zemětřesení a už si v duchu pakovala evakuační zavazadlo. Nakonec se jí ale ulevilo, protože zjistila, že ten randál dělám jenom já. Chytal jsem totiž mouchu, ale né nějakou úplně obyčejnskou mouchu. Tahle moje byla vypasená, krásně bzučela a vypadala, že nebude klást žádnej odpor. Jo, kamarádi, to jsem se pěkně sekl. Moucha nevzdala svůj život bez boje a tak nastalo noční představení, za který by se nemuseli stydět ani v Národním. Dostával jsem se do takový ráže, že bych si v ten moment troufl i na divokýho medvěda. Co na medvěda, dokonce i na Vendelína! Pro nezaujatýho pozorovatele mohla celá ta moje noční akce vypadat asi takhle: číst dál

Tak jsem byl tuhle zase ohromně nápomocnej. Chtěl jsem o tom napsat už dřív, jenže pak se stala ta smutná věc s Emičkou a panča vůbec neměla na nějaký psaní myšlenky. Ale teď jsem ji už přemluvil, vždyť bych to všechno nakonec ještě celý zapomněl. číst dál

Kamarádi moji, potřebuju čas na vysmutnění. Dneska se s náma navždycky rozloučila naše Emička a já nevím, co mám dělat, protože panča brečí a brečí a vůbec ji nezajímá, když před ní vydruju a nastavuju bříško na pohlazení, abych ji rozveselil. A tak už skoro brečím taky a nezlobte se, když vám pár dní nic nenapíšu. číst dál

Tak proběhl víkend a já jsem byl moc zvědavej, co mi panča nadělí k těm mým slavným narozeninám. No jestli jako čekáte něco světobornýho, tak už ani nečtěte dál. Dostal jsme úplně mrňavej dortík a nějaký hračky a to mi ještě kus šunky z dortu čmajznul Kuba. Ale neva, já jsem si to pak všechno vynahradil venku. Představte si, že jsem ulovil svou první kořist. Byl to krtek, chudák. Já myslel, že to je myš, protože podle mě krtci nosej modrý bombarďáky a tenhle byl docela nahatej. Panča ječela jak Viktorka u splavu, když mě s ním viděla, ale to už byl krtek stejně v pánu, tak mě snad mohla nechat v klidu dorozjímat. Nakonec mi ho ještě sebrala, já fakt nechápu, že jsou ti člověci tak závistiví. Sama si nic ulovit neumí, tak to sebere chudákovi Fandovi, kterej z toho měl větší radost než z nějakýho dortu. Naštěstí mi připravila další zábavu, ale o tom zase až příště. číst dál