Pro naši milovanou Marušku

Milá, krásná, statečná Maruško.

S velkým smutkem jsem se dozvěděl, že jsi opustila tento svět a odešla jsi těšit svou přítomností všechny naše kamarády, kteří se již delší nebo krátkou dobu prohánějí po nebeské louce. Bojovala jsi s těžkou nemocí a my všichni jsme ti v tom boji drželi všechy drápky, které jsme kde našli. Pomáhali nám i naši člověci, protože i oni tě milovali a moc fandili tobě i tvojí mamince, pro kterou tahle doba musela být neskutečně těžká. Prošla jsi vším, co by ti mohlo pomoci a přestože to určitě nebyly příjemné zážitky, zůstávala jsi pořád statečná a veselá kočička. Oblíbili si tě i doktoři a v našem světě jsi se stala legendou. Po tvém odchodu tady zůstala bolest a smutek a divné prázdno. Prázdné zůstane i tvoje křeslo ministryně zdravotnictví. Všichni se pokusíme společnými silami pokračovat tam, kde jsi skončila a s tvoji pomocí, kdy občas nám z obláčku dáš najevo, že  třeba něco děláme špatně, se budeme snažit udržet tvoje ministerstvo ve vzorném pořádku. Tak budeme mít aspoň pocit, že tu s námi pořád jsi.

Měj se za duhovým mostem moc hezky, kamarádko naše. Kéž ti tam kolem hlavičky lítají ti nejbarevnější motýlci a v potůčku plavou ty nejduhovější rybky. Měli jsme tě všichni moc rádi a v našich srdíčkách jsi zapsaná věčným písmem.

Úctu ti vzdává prezident Fanda a s ním celá vláda kolegů a kolegyň