22. června 2012 - Bleskový úklid

Dneska mám pro vás návod, jak bleskově uklidit stolek.

Přišel jsem na to docela sám a náhodou. Panča dočítala nějakou děsně napínavou knížku a nevnímala nejen svět, ale ani mě. A to mě trochu mrzelo, měl jsem totiž zrovna hravou náladu. Skočil jsem k ní a trochu ji plácl, aby se probrala, ale ona mi plácnutí oplatila, zamumlala zmizni, smrádě a klidně si četla furt dál. Naštěstí já si umím najít zábavu, i když zrovna žádná není. Situace v obýváku vypadala následovně - přes panču ležel rozvalenej Vendelín, co vypadal jako nějaká černá kožešina a z boku ji zahříval Kuba, on je totiž děsnej vtěrka a furt se snaží o co nejlepší dojem. Jedinej Froďas aspoň trochu zachraňoval klučičí čest a procházel se po skříňkách a sem tam z nich něco shodil dolů. Já jsem se rozhlídl kolem a zjistil jsem, že na stolku, kam jsem zrovna chtěl jít, skoro není kam stoupnout. Ležely tam třeba tři takový ty věci, co se s nima pouští televize, pak tam byl košík s všemožnýma krámama, co normálně bejvá v poličce pod stolkem, taky tam byly pohozený noviny, co s nima prve panča honila drzou mouchu, dál tam byly nějaký podložky pod hrnky a na jedný stála sklenice s  pitivem. Vyskočil jsem opatrně na stolek a chtěl se tam k tomu všemu vtěsnat, ale kdepak, bylo to beznadějný. Panča zvedla zraky a pronesla – Fando, dávej bacha! A tak jsem se rozhodl bejt užitečnej. Skočil jsem dolů, abych znaleckým okem přeměřil doskočiště na stolku a s pořádným odrazem jsem se na něj přenesl. No a přesně takhle jsem právě vynalezl ten bleskovej úklid. To jste totiž měli vidět, co následovalo. Přistál jsem na první podložce, ta se se mnou svezla jak po tobogánu a všechny vyjmenovaný krámy okamžitě vyklidily místo na stolku a skončily na zemi. Pěkně to břinklo, když sklenice dopadla dolů a na koberci se udělala loužička. Vendelín při tom rámusu skočil kolmo do vzduchu, zasyčel a dopadl zpátky na panču s vytasenýma drápama. Ta zařvala, jako by se jí dělo něco zlýho a vyplašila tím Kubu, kterej se naježil jako dikobraz. Frodo sebou vzal při seskoku ze skříňky pár fotorámečků a jedinej já jsem zůstal bez karambolu vítězně ležet na perfektně uklizeným stolku. Ale jestli si někdo právem myslí, že jsem za takovej rychlej úklid dostal nějaký ocenění, tak se pořádně plete. Panča vztekle praštila knihou, sebrala ze země ty noviny, stočila je do ruličky a majzla mě s nima po prdýlce se slovy – hergot, já tady nemůžu mít chvilku klid, ty pako jedno vymetený??? Takže jsem došel k závěru, že pochvaly se v týhle divný domácnosti jeden nedočká, ať dělá co dělá. Ještě že jsem urážlivej jen trochu, jinak bych s pančou imrvere nemluvil

Váš vynálezovej Fanda