
Tak si představte, že mě panča obvinila z výroby díry na Kubově zadnici. Teda, ona to neřekla přímo, ale přišla do pokoje, kde jsme si my tři kluci bezelstně a v přátelském duchu siestovali a pronesla tuze přísným hlasem: "Tak se pochlubte, pacholci, kterej z vás hryzl Kubu do prdele???" Na Froda se ani nepodívala, ale zato do mě zapíchla zrak jak jehlu do jehelníčku. Já jsem měl zrovna plno práce s očistou véčka a musel jsem se soustředit na udržení rovnováhy, ale i tak jsem viděl, jak na mě panča furt civí s očekáváním přiznání. Jasně, že ho nedostala, kdoví kdo tam tu ďouru Kubovi vlastně udělal. Nevím, proč bych to měl být zrovna já, copak nestačí, že mi pod nos občas vypouští páru z tý jedný díry? Jakej bych měl asi interest na vyrobení další? No a tak panča nic nevyluštila a Kubovi se díra pomalu zatahuje, vypadá ale děsně legračně, s půlkou zadnice vyholenou, to vám povím.
Doma je teď dost nuda. Ven se nechodí a tak jsem rád, když se aspoň jednou za čas otevře balkon. Tuhle mě panča nutně potřebovala vypudit z postele, protože chtěla povlíkat a to, jak víme, je moje oblíbená zábava. Jenže panča proradně otevřela ty balkonový dveře a tomu se nedalo odolat, povlíkání nepovlíkání. Vylítl jsem ven, jak kdyby mě vystřelili z kulovnice a děsně jsem si tam rochnil v malých kalužkách, co se tam blejskaly. Panča byla spokojená, jak se mě zbavila, peřince oblíkla nový oblečení a pak si ho ještě pěkně rukou uhladila. Pak si řekla, že toho studenýho vzduchu už bylo dost, tak nás šla zavolat. Normálka bych na nějaký zavolání nereflektoval, nejsem žádný hej počkej, ale bylo mi už taky trochu studeno a tak jsem skočil dovnitř a rovnou na tu uhlazenou nově oblíklou postel. Jú, to jste měli vidět, jak parádně se na ní vyjímaly mokrý otisky mých pacek, to bylo prostě umělecký dílo. A dokonce i panča to uznala, protože procítěně zvolala Fanouši kurňa, ty máš na tohle snad fakt talent nebo co!!! No a tak si myslím, že jsem byl za ten mokrej vzorek pochválenej. Škoda, že to pak uschlo a nezbylo z toho vůbec nic.
Jo a povedlo se mi rozbít takový to surfovací prkno, co se na něm žehlí. Ani nevím, jak se to stalo, prostě najednou se ozval z obýváku velký hluk a vylítl jsem z něj naježenej já. Panča se tam letěla podívat a našla surfáka na zemi, nohu vylomenou z prkna, chudák se ještě pořád trochu klepal z toho volnýho pádu. Slyšel jsem něco o zasraným holomkovi, ale moc jsem tomu nevěnoval pozornost, protože jsem se pod postelí tak trochu vzpamatovával. Panča mě pak chtěla zkontrolovat, jak moc jsem praštěnej, ale musela si počkat až do večera, než jsem se rozhodl vylízt na světlo boží. Byla to akorát tak dlouhá doba na to, aby panču dočista přešel vztek a nahradila ho velká laskavost, spojená s obavami o Fanouška. Pak zjistila, že se mi naštěstí nic nestalo a tak celý incident zakončila slovy - se z tebe jednou fakt zjančím, mizero.
No ale teď se musím rozloučit. Panča chtěla shrnout aspoň něco z mýho života, ale pořád se vymlouvá na nedostatek času. Těším se na zítra, to se bude zase vyrábět plná vana salátu a na takovou práci jsem já celej žhavej. Doufám, že to nezaspím a že mě k tomu panča přizve.
Do novýho roku se už asi neuvidíme ani neuslyšíme, a tak vám spoluzvířátka chlupatá i tety holé přeju jen to nejlepší a dám vám tuze dobrou radu - važte si nás, kamarádů.
Váš moudrý, hodný, vůbec ne krimínálník, stále prezident Fanda a jeho poddaná (a oddaná) banda