28. března 2012 - Deportovaný Fanda

V noci byla panča zlá. Zakřičela na mě dej už pokoj, zmetku jeden protivnej a dokonce mě chtěla plácnout po zadku, ale já jsem byl rychlej jak střela a tak mi jenom lehce pocuchala ocásek. Však jsem se kvůli tomu musel hned zastavit a ocásek si dát do pořádku. A to všechno jen proto, že jsem se snažil, aby měla chudák nějaký noční povyražení, vždyť to musí být nuda, v noci spát. Každej přece ví, že nejlepší spánek se provozuje ve dne, kdy je barák prázdnej a je na to klid. No a tak jsem byl rozhodnutej nějak to doma oživit. Moc možností jsem neměl, ale začal jsem s chodbou. Máme tam plno misek a tak jsem je začal přerovnávat, protože jejich uspořádání mi přišlo chaotický. Líbilo se mi, jak krásný zvuk ty přesuny vyluzovaly. Tahle zábava byla zpestřená i tím, že se mi skoro vždycky povedlo vycvrnkout vodu nebo z nich usypat granulky. Panča se probudila a zkoušela prvně moji nabídku na hraní ignorovat, ale já jsem se nedal. Když nezabraly misky, tak jsem šel brnkat na žaluzie, to je totiž spolehlivá věc. Panča si asi myslela, že chci jít na balkon a tak mi ho otevřela a honem zalítla zpátky pod peřinu, protože z balkonu dejchlo velký studeno. I já jsem se radši utíkal schovat, nejsem blázen, abych tam v takový zimě chodil. Panča balkon zase zavřela a doufala, že je noční bojovka u konce. Ale já jsem si furt připadal děsně nevyužitej, tak jsem vyskočil na komodu, kde spal Frodo. Ten se probudil, uvolnil mi místo a já jsem se mohl pěkně natáhnout jak špagátek a začít shazovat věci z poliček dolů. Moc velkej randál to ani nedělalo, protože padaly na naši spací deku, ale pak něco konečně poskočilo z deky dolů, udělalo to BUM a pěkně se to rozbilo. Byla to malá ovečka, kterou panča měla bůhví odkud. A tenhle zvuk vyhnal panču z postele. Chytla mě pod pazourkama a HODILA, přesně tak, HODILA mě do koupelny se slovy, tady si můžeš dělat co chceš, prevíte chlupatej. A to se mi vážně docela líbilo. Akorát mě překvapilo, že panča úplně zapomněla zavřít tam se mnou aj misku s jídlem. Co kdybych v těch třech hodinách, co zbývaly do rána, dostal hlad?

No a pak už nastal klid zbraní. Musel jsem zhodnotit novou situaci a to dá chvilku přemýšlení. Ráno začalo vyhrávat rádio a první vstal páník, kterej o ničem nevěděl, protože má dobrý spaní a můj noční příspěvek ho nevyrušil. Šel do koupelny a vzápětí se vrátil a řekl panče - tohle musíš vidět. A tak panča vstala a šla se podívat, co musí vidět. A viděla. První jí padly do oka ručníky, všechny do jednoho vytahaný z police ven, protože jsem si na něčem přece musel udělat pelíšek. Kolíčky z košíku se rozsypaly po celý koupelně samy, za to nemůžu, já si chtěl vytáhnout jen jeden na hraní, protože panča mi zapomněla přibalit kromě jídla i nějakou hračku. Tomu prodírkovanýmu prášku na praní jsem pravda trochu pomohl, zajímalo mě totiž, co v tom pytli je a až pak jsem zjistil, že TOHLE teda za tu námahu vůbec nestálo. No a poblijon na zemi panča skoro ani nenašla, protože jsem ho pěkně schoval pod předložku od záchodu. Takže vlastně o nic nešlo. Panča byla určitě ráda, že má ranní tělocvik a já jsem si šel po noční šichtě konečně dáchnout do zahřátý postele. Panče jsem nakonec tu noční deportaci velkoryse odpustil, protože jsem si užil docela bezva zábavu. Byla určitě moc ulevená, že se na ni nezlobím a tak když šla do práce, dala mi pusu na čelíčko. Mrkl jsem na ni, jako že co jsme si to jsme si a pak už se mi zdály ty nejparádnější sny.

Váš docela uzívaný Fanda