26. října 2011 - Štrůdl

Jsem pracovitej Fanda. Minulou sobotu jsem pomáhal s trháním jablíček a pak jsem je hrozně zodpovědně rovnal v bedýnce, no a tuhle se panča rozhodla, že z nich udělá nějakou buchtu. Říká se jí prej štrůdl. Moc se jí do toho nechtělo, protože páník nebyl doma, aby jí pomáhal s odháněním neodbytných kocourků, ale nakonec se do toho pustila. Připravila se důkladně:

• nachystala si suroviny
• strčila do hrací mašinky placatý kolečko
• umyla jablíčka
• vyhodila všechny chlupatý z kuchyně

Bohužel do toho zahrnula i mě a to se mě jako fakt docela dotklo. Ať si klidně vyhodí Venouše, to jenom schvaluju, ať si vyhodí Kubu, ještě by ho přimotala do štrůdlu, ať si vyhodí Frodíka i Mášu, kterým je vaření šumafuk, ale vyhodit mě?? Kterej tak rád pomáhá?? Tak proti tomu rozhodně protestuju!!

Slyšel jsem, jak si panča pustila muziku, aby neslyšela mě a tak jsem se postavil na zadní packy a začal jsem bušit do prosklených tabulek u dveří. Víte, jsem sice jenom malej kocourek, ale mám docela páru a když jsem do toho vložil opravdu celý srdce, tak se ty dveře jen otřásaly. Navíc jsem rytmiku doprovázel úpěnlivým zpěvem, který zněl dočista jako ííííí áááááúúúúúúúú. Ty slova jsem si složil úplně sám  a s nima jsem překřičel i tu zpívací kolečko v kuchyni. A zabralo to! Panča naštvaně otevřela, pronesla něco o uřvaný kreatuře a já jsem honem vlítl do kuchyně, abych omrknul, co se v mé nepřítomnosti odehrálo. Tý jo, jablíčka už byly nastrouhaný a panča do nich ještě přidala takový ty chcíplý mouchy, co se jim nevím proč říká rozinky. S těma mouchama si rád hraju a líbí se mi, že vůbec nikdy neuletí, když jsou chcíplý. A tak když šla panča válet těsto, skočil jsem na linku a pár mušek jsem z mísy vylovil. Kuchyní výhrůžně zaznělo FANDO ODPAL, NEBO TĚ VYRAZÍM !!!, ale dokud se panča nepohnula mým směrem, tak jsem na to nereflektoval. Pak už radši jo, přece jen jsem nechtěl riskovat další vyhoštění. Sedl jsem si způsobně na zem a sledoval jsem, jak panča dělá z těsta placky. Pak do nich přidala jablíčka s mouchama a placky zamotala. Vzala vajíčko a rozbila ho do hrníčku, vytáhla štětku a ty pěkně čistý zamotance tím vajíčkem zašpinila. To jsem teda koukal, jak to pokazila. Nakonec si šla umýt ruce a mně tahle pidichvilka stačila na to, abych napravil pokažený dílo. Vyskočil jsem nahoru a celou jednu nohavici jsem rychlostí blesku olízal. Ale jestli teď čekáte, že jsem byl pochválenej, jak jsem ten štrůdl opravil, tak se zase pletete. Panča mi vynadala do smradů chlupatých a přidala pár dalších slovíček, který se stydím zopakovat, docela nadobro mě vyhodila z kuchyně a opravenej štrůdl chtěla strčit do koše. Ale pak jí to přišlo líto, tak namočila ubrousek, trochu to zvršku otřela a znova na to plácla to vajíčko a dala to do trouby s ostatníma kusama. Prej se to nikdo nedozví a jak se říká, dobrý prase všechno spase. S páníkem si pak na štrůdlu pochutnali a panča mu vůbec neřekla, jak jsem byl moc užitečnej. Přitom vím, že ta moje omytá nohavice byla ze všech nejlepší a odměna žádná. Takže až bude panča zase někdy píct stejnou dobrotu, ochucenou Fandovým jazejčkem, řeknu jí na to štrůdle nůdle.  

Váš nedoceněnej Fanda