Žehlení je podle mě moc bezva zábava a fakt vůbec nechápu, proč to panča tak nemá ráda a vždycky to odkládá. Tuhle to odkládala tak dlouho, až měla odloženou velikánskou hromadu ve dvou koších a nikdo už pomalu neměl co nosit. A tak si namastila svaly, dala si do hrací krabice nějakej film a šla si napustit vodu do takový nádobky, co se pak zastrkává do žehličky. To už vždycky vím, že přichází moje chvíle, nechávám rozdělaný činnosti, ať je to co je to a utíkám za pančou, abych přiložil packu k dílu. Panča je určitě moc ráda, protože se mnou je přece to protivný žehlení mnohem zábavnější, to je jistá věc.
No a tak jsem se honem nastěhoval za pančou do obýváku a sledoval přípravy. Prvně nastalo třídění věcí. Panča vytahovala jedno páníkovo triko za druhým a asi dvěstětisíckrát u toho řekla děsně naštvaně achjoooo. Pak si udělala hromádku z věcí, který žehlit nemusí. A tam už jsem začal užitečnit, protože třídění ponožek, to je prostě moje hobby. Probíhá to tak, že panča je položí jen tak halabala vedle sebe na sedačku, že prej ať si je páník laskavě spáruje sám. Ale já uznávám chlapskou solidaritu a tu práci dělám za něj. Postupně si ponožky postahuju na zem a tam se snažím kopáním a kousáním dostat je k sobě tak, jak správně patří. Panča mě u toho už ani neokřikuje a tak na to mám klid. No a pak nastává konečně žehlící fáze. Prvně se jde na ty trika, ať to má prej panča odbytý. Hromada vyžehlených triček se úspěšně vršila a protože se už nevešly pod prkno, tak je panča vzala a opatrně jako nějakej křehkej poklad je odnesla vedle na postel. Vrátila se a pokračovala ve vytváření další hromady. Zase ji vzala a nesla ji vedle a počáteční špatná nálada ji už pomalu přecházela, protože měla nejhorší za sebou. Vstoupila slavnostně do ložnice a uviděla apokalypsu. Její první úhledně složená triková hromada už neexistovala. Trika byly roztahaný po celý posteli, dvě z nich si pod sebe podestlal Frodo a jedno černý triko zrovna zalízalo pod postel. A teď považte, co se stalo. Panča švihla tou novou hromadou na zem a zařvala: Já se tady na to už vyseru, doprdelepráce!!!! Při tom výkřiku můj ocásek už radši honem celej zmizel do podpostelního bezpečí, protože jeden nikdy neví. No a pak šla panča do obýváku, vytáhla žehličku ze zásuvky a šla si lehnout ke zbylý hromadě nevyžehlenýho prádla, aby se uklidnila. Později přišel domů páník a našel apokalypsu ve stejným stavu, v jakým ji našla panča. Nic netušíc se šel zvesela zeptat panči, jestli to viděla a chudák nevěděl, proč mu odsekla – Né asi!!! Ukliď si to tam sám! Jenže pak jí to nedalo, špatně složený trika vytrhla páníkovi zpod pacek, přinesla je zpátky na prkno a tam je zuřivě složila sama. Uklidněná pak zase zapla žehličku a dílo dokončila. Já jsem ten žehlivej večer završil přerovnáním pančiných pyžam v šupleti a tak mě to zmohlo, že jsem tam usnul jako andílek. Však se podívejte na fotky, jak jsem se na těch pyžamech už skoro celej upracoval.
Váš nesmírně pracovitý Fanda