Ahoj kamarádi, tak už jsem celej zpátky a víte, co je novýho? Měl jsem blechy! Ale než se k tomu prodrápkuju, tak to bude ještě chvilku trvat, protože panča byla děsně lenivá a už dlouho pro mě nehnula prstem. Takže abych nějak shrnul moje prázdninový aktivity:
Na konci června panča s páníkem odjeli pryč a nás bandu nechali napospas druhý panče. Když se pak zase vrátili, tak první panča byla divná. Poznal jsem to hned, když přišla a plácla sebou na postel a vůbec neocenila můj přivítací počin. A to jsem se tak snažil, aby to bylo jasný na první pohled. Otevřel jsem dveře od skříně na obou stranách a vytahal na obrovský hromady úplně všechno, co za těma dveřma bylo. Jasně, že druhá panča se nezatěžovala úklidem, protože to nebylo její a tak ty hromady vypadaly fakt impozantně. Navíc jsem si otevřel i tričkovou skříňku a vytahal trika ven a ani tohle nebylo vůbec oceněný. Panča prostě byla jako mrtvola a jediný, co mi řekla, bylo - no tys tady zase řádil, Fando. Takže chápete, že jsem byl po celý tý práci tak trochu zklamanej, že jo. Nakonec jsem ale byl rád, že byla panča pokažená, protože druhej den šla k doktorovi a pak s náma byla pěkně dlouho doma, což bylo docela dobrý.
Dál se událo to, že mě zavřela na balkoně. Byla jí zima a tak chtěla zavřít dveře, jenže mně se odtud nechtělo. Panča to chtěla vyřešit po dobrým, tak mi lstivě nabídla dobrý bonbonky. Snědl jsem je, jako že teda nabídku přijímám, ale pak jsem si to rozmyslel a zase jsem se uvelebil na šplhadle. Nakonec panča ztratila trpělivost a zasípala něco, co mi znělo jako - tak si polib prdiznu, smrade, a dveře mi zabouchla. Zalehla do postele a usnula, jako když ji do vody hodí. Pak se probudila a uviděla mě sedět za dveřma a tak mi šla otevřít, přičemž zjistila, že jsem náramně čistotnej kocourek. Potřeboval jsem si totiž vyprázdnit bříško, zrovna když spala a páč na balkoně nebyla žádná bedýnka na hovínka, tak jsem se vybobkoval do květináče s kytkou. No uznejte, že to bylo lepší, než abych to udělal rovnou do prostředka balkonu. Uznala to i panča a moje pěkně tuhý hovínka vybrala bez zbytečných řečí.
O další události bych se radši snad ani nezmiňoval, ale jednou jsem pustil do zpovědi, tak ať je to taky venku. Víte, že jsem se s naším Vendelínem nikdy neměl moc v lásce, že jo. Na začátku jsme se servali jak dva kocouři (taky jak jinak, když jsme dva kocouři, bóže), začal jsem mu říkat Kraken a pěkně jsme se jeden druhýmu vyhejbali obloukem. A teď považte, co se stalo. Ležel jsem na balkoně, nahříval si kožíšek a najednou kde se vzal, tu se vzal, objevil se tam Kraken. Ani nevím, proč jsem zůstal ležet a nikam jsem nešel, asi jsem byl jen tak línej, i když panča si myslí, že jsem byl spíš zcepenělej hrůzou. No a jak si tak ležím, tak Kraken ke mně přišel, čuchl si ke mně jako k nějaký flákotě masa a pak mi - šmarjakočkonanebesích - dal hubana rovnou na čumáček. No řeknu vám, málem jsem se propadl hanbou a byl jsem děsně rád, že to neviděl nikdo další, protože to bych dočista ztratil reputaci a byl všem pro smích. Ale pravda je, že teď s Venoušem už klidně trávíme siestu v jedný místnosti a nic se neděje. Hlavně se teda neopakovala už žádná líbačka, to přísahám!!!
Pak se mi povedla jistá věc, ze který mi bohužel nevyplynula žádná další výhoda. V jedný místnosti, odkud vede okno do zahrady a odkud se rád dívám na ptáčky, máme v tom okně síťku, takže může být otevřený, dovnitř jde pěkně vzdoušek a my nemůžeme ven. No a tuhle jsem byl zase na pozorovandě a tak jsem se vám do toho zabral, že jsem najednou na tu síťku vyskočil, zůstal na ní viset jako nějakej lemur a pak se se mnou ta síťka pomalu, ale jistě svezla k zemi. Panča přilítla a děsně zuřila, že prej ještě neviděla, aby se těhotnej hroch plazil po síti. To jsem neviděl ani já a nevím, proč o tom vůbec začala, protože tady přece o žádnýho hrocha nešlo. No ale tím pádem mám ptáčkovýho zaracha, aspoň prej než to páník spraví. A tak se šplhám aspoň po mřížích na balkoně a to se mi líbí ještě víc, protože to dělá moc pěknej randál.
No a teď konečně k tý bleší záležitosti. Než panča odjela, tak jsme nic neměli, když přijela, tak už jo. Neví, proč a kde a jak, ale když si tak hladila Froďase, tak u něj v kožíšku najednou uviděla na procházce blešku a bylo zle. Hned vylítla z postele, jako by nebyla pokažená, zavelela páníkovi a jelo se ke kočičímu doktorovi pro meducínu. Doktor se zeptal, kolik že kočička váží. Panča odvětila, že kočičky jsou čtyři a váží tak od 5 do 7 kilo. Doktor řekl, že prej jsme nějaký nadměrečný a že tam má přípravky proti bleškám jen pro kousky do 4 kileček. A tak musel pro panču objednat přípravek pro větší kousky. No a pak to páník přivezl a nastala akce PRYČ S BLECHAMI!! Nejvíc se panča bála aplikace u Froďase, protože on všechno pozná dávno předtím, než se to děje a nenechá na sebe šáhnout, ale teď to šlo kupodivu docela hladce. Všichni dostali ampulku mezi lopatky a já jsem byl poslední na řadě. Panča mi lstivě nachystala dobrotu do misky a mluvila ke mně náramně milým hlasem a já jsem pak poznal, že si vůbec neumí stát za svým názorem. To bylo samý - no Faní, to je dobrota, viď, to ti to šmakuje, no jéje, to je náš hodnej Fanoušek.... a pak jsem najednou ucítil, jak mi něco mokrýho a smradlavýho přistálo na zádíčkách. To mě kamarádi tak naštvalo, že jsem se vymrštil, otočil k panče a packou jsem jí dal takovou jednu mezi oči, že úplně změnila svůj původní přístup ke mně a zaječela - co to děláš, ty jelito jedno praštěný??? Takže vidíte, jaká je. Nejdřív Fanoušku sem, Fanoušku tam a pak mě srovnává s nějakým jelitem. No ale vodička už na zádech byla a ať jsem dělal co jsem dělal, zbavit jsem se jí nemohl. Aspoň jsem se honem poválel po koberci a trochu toho hnusu setřel. No a teď už jsme zase všichni odblešený a panča je ráda, že nemusí ty malý příšery chytat a topit v misce s vodou.
Jéje, to jsem se rozepsal. Poslední věc se přihodila teprve včera. Panča někam jela, pak se vrátila domů a vypadala, jako kdyby vyhrála dalšího Fandu, prostě naprostá blaženost. Pohladila mě po hlavičce a já jsem hned zavětřil, protože takovej pach jsem ještě nikdá necejtil. Honem jsem se postavil na všechny tlapky, abych se pořádně posoustředil, ocásek jsem trochu naježil, čumáček mi zmokřel a začal jsem pančinu tlapku, která mě hladila, zkoumat kousíček po kousíčku, abych vypátral, co to z ní cítím. Ale řeknu vám, že jsem nic nevypátral, jen vím, že ten čmuch byl teda hodně divnej. Panča si pak sedla k počítači a ten blaženej výraz se jí furt zvětšoval, až jsem měl trochu strach, že jí to zůstane už napořád. Dívala se na nějaký obrázky a když jsem jí nakoukl přes rameno, zjistil jsem, že byla na záletech u nějakých úplně cizích micin. Tak to mě teda trochu urazilo, protože jsem si nevšiml, že by se někdy takhle šťastně tvářila, když muchluje mě. Připadal jsem si dočista jako podvedenej Fanda. Na fotku těch micin se můžete klidně podívat, copak jsou v něčem lepčejší než já??
No a protože jsem vlastně uraženej, tak pro dnešek skončím, však už mě stejně bolí celý packy.
Váš podvedenej Fanda