Moji milí kamarádi, do Vánoc už zbývá jen malinko času, stříhací kalendář se tak zkrátil, že už ho skoro ani nechytnu do tlapiček, když mě s ním panča zlobí a tak jsem se rozhodl, že se s Váma všema rozloučím. Teda jako né napořád, šmarjá, to bych se ustejskal, ale rozloučím se předvánočně a přednovoročně, protože pak až do konce roku toho asi moc nenapovídám. Panča sice s náma bude doma, ale svatosvatě slíbila, že tu písací krabku nebude moc zapínat, aby si s náma místo toho všeho mohla hrát a abysme se mohli už konečně tak nějak sbratřit s Vendelínem a on nemusel zůstávat dole sám zavřenej, když nejsou páníci doma. Protože jemu se tam samotnýmu asi už moc nelíbí.
Já si do notýsku budu zapisovat všechno, co se nám přihodí a jestli provedu nějakou fandovinu, tak si ji tam taky zapíšu, abysme to pak s pančou mohli napsat sem do deníčku. Jako třeba když včera panča nechala na chvilku položený obal na to malý telefonovadlo. Byla na něm kočička, co vypadala jako náš bejvalej Bertík a panča to měla proto moc ráda. No a když si to chtěla zase vzít, tak to bylo pryč. Podezírá mě, že jsem to šlohl, ale já mlčím jako ryba a dobrovolně tajemství zmizelého obalu nevydám. Nakonec může být ráda, že jsem šlohl jenom obal a ne to mluvítko, jak se mi to předtím povedlo s tou páníkovou věcí. Takže závěrem bych řekl, že jsem šel tak trochu do sebe, zlobím jen málo a spíš sekám latinu, aby na mě náhodou Ježíšek nezapomněl. Ale po novým roce se myslím vrátím do starý kůže, bejt za vzorňáka je totiž docela náročný :o)
Mějte se krásně, zvířecí i člověcí bando, užijte si konec roku co nejlíp a ať se tady zase všichni sejdeme. Všem vám posílám fouskatou pusu a Waldince ještě jednu speciální medovou. Někteří to určitě víte, že se máme s Waldinkou moc rádi, takže ta pusinka pro ni musí být prostě jiná, to je jasný :o)
Váš s koncem roku celý rozněžnělý Fanda
2024 ©