18. září 2012 - Palmová riviéra

Tak kamarádi, víkend byl parádně příhodovej, to musím uznat. Prvně byla sobota a k nám přijela nějaká cizí návštěva. Byly to dvě člověcký žencký a že prej musí vidět Fandu, to jako mě. Jenže já mám nějaký svoje zásady a jednou z nich je ta, že se rozhodně nenechávám pro nic za nic okukovat a už vůbec nedávám žádný rozhovory, a to ani za úplatky ve formě dobrých paštik. A tak si návštěva kvůli mě musela lehnout prvně na břicho a pak na záda, aby spatřila pana prezidenta, důstojně odpočívajícího pod postelí. Řeknu vám, že jsem se u toho docela bavil. No jo, ale to bylo do tý doby, než jsem zjistil, že u nás něco podezřele smrdí cizí kočkou a že to smrdí pořád, i když návštěva už odjela. A to znamenalo jen jedno: návštěva tady po sobě nechala furtku!! No ale trochu jsem se už uklidnil, je to jen malá holka a s tou se určitě legendárně neservu jako to bylo s Krakenem. O nový holce vám toho napíšu víc až příště, zatím nemám co psát, protože panča ji schovává jak nějakej poklad.

No a pak byla neděle. Venku  bylo krásně a panča se rozhodla, že přesadí nějaký kytky, protože vypadaly chcíple. My jich doma už moc nemáme, co vám mám povídat, furt je někdo shazoval a okusoval a tak postupně mizíkovaly, až nám zbyly jen takový velký, co vypadají jak palmy. Panča je vynosila ven, aby se trochu vyvětraly a já jsem si připadal jako na nějaký Riviéře. Přiběhl jsem za pančou a otřel se jí hlavou o nohy. Panča ze mě určo měla velkou radost, protože řekla – no Fanoušku, tebe tady fakt potřebuju… To mě potěšilo, tipnul bych si, že mě bude chtít spíš vyhnat. Ale panča evidentně chtěla moji odbornou pomoc a tak jsem se pustil do práce. Prvně jsem tý největší palmě udělal kosmetický peeling. Šlo mi to moc dobře, protože rostla z něčeho, co vypadalo dočista jako škrábací sloupek. Bohužel se to nesetkalo s velkým porozuměním a panča už ze mě žádnou radost neměla. Místo toho křikla – koukej zmizet než ti jednu natáhnu! Žádnou natahovací kytku jsem tam ale neviděl, takže vůbec nevím, co mi chtěla natáhnout. A tak jsem nemizel a dál se věnoval svojí práci. Vypozoroval jsem, že panča vyndává palmy z květináčů, tak jsem jí je trochu předpřipravoval, aby neměla tolik práce s tou hlínou. A pak kolem mě něco prolítlo, prej to byla vážka. Sekl jsem s prací, abych si vážku prohlídl zblízka a v tu chvíli ta největší palma moji zradu nevydržela a omdlela. Fakt, práskla sebou na zem jak podťatá. Přísahám, že jsem se jí ani nedotkl, když jsem přes ni letěl za vážkou, ale panča už zase ječela na mě: Já se z tebe fakt už jednou asi poseru, ty pometlo pošahaný!!!! Podívej, co děláš!!! A tak jsem se teda podíval. No bóže, z jedný kytky měla panča hned dvě, tak proč tak vyvádí??. Místo aby se radovala, tak tu omdlenici vytáhla zuřivě z obalu a mrskla ji na zem, sotva jsem stihl uskočit. I tak mě její lístky pošimraly po zadku. Ještě že se potom šla panča uklidnit za tou malou holkou a na mě si už ani nevzpomněla. Já jsem se šel uklidnit na zahradní stůl, kde bylo moc hezky a nikdo tam neječel. Panča si mě pak chtěla usmířit, tak mě drbala po zadku a ukazovala mi různý xichty, abych se na ni podíval, ale já jsem schválně hrál uraženýho a nevěnoval jí ani jedinej pohled. Dobře jí tak!!

Váš neprávem osočený palmový odborník Fanda