Tak kámošové, panča mi tuhle řekla - Fanouši, spytuj svědomí, lumpe jeden. A teď jsem z toho jelen. Teda jestli vůbec může být kocour jelen. Já totiž vůbec netuším, co to mám vlastně udělat. Co to je spytovat? Jaký svědomí? Asi jsem na ni koukal dost vyjeveně, protože mi pak řekla, ať si laskavě sepíšu všechny svoje poslední lumpárny. Jo, tak to už je trochu jasnější, ale stejně nevím, jaký lumpárny má na mysli. Řekl bych, že to se mnou tak zlý není, no tak schválně. Mám docelá rád vodu, už když jsem byl prťavej, tak jsem furt skákal do vody a chlemtal vodu z kohoutku a panča mi říkala vodníčku a když mě chtěla vychovávat, že jakože tohle se nesmí a postříkala mě za to vodou, tak jsem z toho měl ohromnou radost a chytal jsem vodu do tlapek. No a tenhle koníček mi zůstal i teď, i když teda stříkání vodou už mi moc nevoní. Ale třeba si strašně rád hraju s lahví plnou vody, co má panička v rohu v koupelně na zalívání kytek. No a je jasný, že když si s ní hraju, tak se někdy překlopí, že jo. A když se překlopí, tak se taky vyleje, s tím už nic nenadělám. Že po tý vodě pak panča ujela a předvedla parádní provaz, za to já už přece nemůžu. Anebo taky rád camrám vody z misek. Pít normálně jako každej jinej mě nebaví a tak si prvně vodu vycourám tlapkou z misky na podlahu a pak to vylizuju. Řekl bych, že tím zároveň i umývám podlahu, ale ta moje panička to zase nějak nechápe. Je naštvaná, že je mokro a všude po podlaze pak vidí mokrý otisky ťapiček, tuhle už vyhrožovala, že nám všem vezme otisky, aby věděla, kdo to takhle ťapičkuje. Radši jsem si všechnu vodu z ťapek honem olízal, ale nebylo to nutný, na otisky se zapomnělo. Jo a taky mě moc baví házet do misek plyšový myšky, jsou pak krásně nacucaný a můžu s nima dělat mokrý cestičky i na jiných místech, kde by mi už mokrý packy dávno uschly.
O víkendu jsem se rozhodl, že pomůžu s domácíma pracema. Na sušáku viselo prádlo a zdálo se mi, že už je suchý. Nechtěl jsem, aby přeschlo a tak jsem ho postupně skoro všechno stahal ze sušáku na velkou hromadu, aby to panča jen mohla nabrat do koše. No a tak vám mě to utahalo, že jsem na tý hromadě dočista usnul. Ale vůle pomoct tam fakt byla, to nekecám.
Taky jsem se pustil do úpravy deštníku. Přišlo mi, že těch drátů je tam nějak zbytečně moc a tak jsem chtěl jeden odstranit. Trochu jsem se přecenil, drát byl odolnej, ale nakonec jsem vyhrál a teď je deštník pěkně zalomenej. Je to hned jinej pohled, to vám teda povím. A myslíte, že to panča ocenila? Ani náhodou.
Včera jsem měl ale fakt super povyražení. Máme doma takovou prímovou sedačku, za kterou se dá skvěle schovávat a honit se s ostatníma. Taky si tam brousíme drápky, ale to už panča zase nadává. No a včera zase slyšela, že si tam za sedačkou dělám manikúru a chtěla mě vyhnat, ale zůstala celá vykulená, protože jsem tam nebyl. Kočičáci, to si představte, že já jsem se dostal dovnitř do tý sedačky! Tak to se mi předtím ještě nepovedlo. Normálka jsem dokázal odhrnout tu látku vzadu a vlezl jsem si dovnitř, takže jsem najednou nikde nebyl a vzadu v sedačce byla boule. Jé, to si nepřejte slyšet, jaký hromy a blesky lítaly vzduchem. Ale já jsem předstíral hluchotu a pak už byla panča nervní, že furt nevylízám. Zvedla sedačku zepředu, ale tam jsem nebyl vidět, tak to museli s páníčkem odtáhnout a pak jsem teprve vystřelil ven. Ale jsem moc rád, že jsem tuhle schovku objevil, už se těším, jak odtud budu bafat na Kubu, on je takový trdlo, že určitě vyskočí metr do vejšky, až na něj vybafnu.
No tak řekněte, myslíte, že si zasloužím, aby mě panička nazývala lumpem? Vždyť i do tý sedačky jsem zalezl jen proto, abych tam trochu vytřel prach. Ale to víte, člověkům asi jeden nikdy pořádně neporozumí. Kdoví, jestli sami vědí, co vůbec chtějí.
Tak zdárek, jdu se trochu namočit, napsal jsem toho tolik, že mám ťapky už dočista oschlý.
Váš Fanda
2024 ©