1. června 2012 - O zlým zákuskovi

Byl to moc krásnej večer. Panča seděla na záchodě a četla si Čtyřlístek. Já jsem měl zrovna službu v koupelně na okýnku a čekal jsem na přílet můry. Pořád žádná nepřilítala, ale najednou jsem uslyšel ten známej třepotavej zvuk a jedna můra vylítla ze světla na stropě. Sledoval jsem ji prvně z okýnka a plánoval jsem loveckou strategii, ale ona schválně lítala úplně jinde než kde jsem si představoval. A tak jsem pochopil, že musím za ní. Ladně jsem seskočil a ten zvuk padajícího žoku panču přiměl zvednout oči. Prej – Fandooo, ty tady máš zákusek, viď? – pronesla laskavým tónem. Při pohledu na onen vypasený zákusek se mi začala klepat bradička a – nestydím se to přiznat – trochu jsem si i zakvílel. To vyvolalo u panči blažený úsměv, který ji ale posléze dočista opustil. Můra totiž byla zase zlá jako tamta, co nám tenkrát rozbila dveře. Tahle nám očividně chtěla pokazit příjemnou atmosféru a proto jsem se rozhodl zakročit dřív, než bude pozdě. Můra se zrovna nacházela v oblasti okna a tak jsem se odrazil a vzal to přes sušák na ručníky, kterej se ve zdi tak trochu kejklal. Panča říkala už několikrát páníkovi, aby se na to podíval a spravil to, ale páník byl liknavej a sušák furt viklavej. A jak jsem na něj teď plnou parou skočil, tak se ozval velkej rámus, protože z něho dvě tyče vypadly na zem a jedna držáková packa se taky odporoučela. Panča se už vůbec nesmála a zařvala Sakra Fanouši, co to zase děláš????? Možná si měla nasadit brýle, když nepoznala, že lovím a chtěla po mně objasnění. Ale tímhle to ještě neskončilo. Vedle okna visí taková skříňka a zlá můra se rozhodla schovat se zrovínka na ní. A to jsem fakticky nemohl dopustit. Panča měla v očích smrt, když sledovala, jak jsem z okna skočil na tu skříňku. Ta naštěstí moji váhu vydržela, ale stála na ní láhev s moc smradlavou vodou, co se jmenuje Alpa. Zlá můra odlítla pryč, ale stihla shodit tu flašu na zem. fakt jsem to neudělal já. Ozvalo se cink a třísk a smradlavá voda byla všude. Hodil jsem nenápadně oko na panču a bylo mi jasný, že moje mise je u konce. Rychle jsem skočil ze skříňky zpátky na okno, z něj přes popadanej sušák na zem a metl jsem pryč, co mi moje krátký nožky stačily, protože jsem se nechtěl nechat zkazit špatnou mluvou. I tak jsem zaslechl, jak panča na můru vykřikuje něco o zasraným zmetkovi a že ona ten bordel tady uklízet nebude. Ráno totiž jela brzo pryč a chtěla se aspoň trochu vyspat. To už mě moc nezajímalo, ale víte, co mě fakt naštvalo? Do koupelny přišel zhodnotit situaci Kuba, uviděl zlou můru, jak si tam furt lítá, jako by vůbec nic neprovedla, jednou po ní mávl packou a měl ji. NO TAK JE TOHLE JAKO VŮBEC MOŽNÝ???

Panča nakonec ten bordel uklidila, to je jasný. Páník snaživě pomohl vysbírat střepy a slíbil, že sušák dá příští den do pořádku. A fakt dal. Tak to vidíte, nebýt mě, viklá se na zdi ještě dneska. Ještě že mě doma mají.

Váš bezzákuskový Fanda

P.S. Na tomhle okýnku vždycky stávaly kytky. To je škoda, že už je panča zrušila, že jo?